Co se obecně bezpečnosti e-shopů týče, tak je to především o správném chování spotřebitele a jeho vlastní obezřetnosti. Samo o sobě to není nic složitého a často tyto úkony děláme i intuitivně. Pojďme si ale informace dát do souvislostí a naučme se trochu kočírovat nákupní emoci. Pak se vyhneme tomu, abychom dopadli jako jistý náš kolega, který si před nějakou dobou na e-shopu koupil lyžařskou bundu renomované značky za třetinu standardní ceny. Byla to úžasná koupě, bohužel e-shop do týdne přestal beze stopy existovat a náš kolega bundu ani peníze již samozřejmě nikdy neviděl. I na takové nabídky se dá na internetu často narazit. Aby člověk nenaletěl a nakoupil bezpečně stačí dodržovat pár jednoduchých zlatých pravidel.
Co měl tedy náš kolega udělat, aby nenaletěl a nemuseli jsme ho pak dva týdny utěšovat?
Nejuniverzálnější pravidlo je nakupovat na renomovaných a zavedených e-shopech nebo tržištích, které jsou dlouhodobě prověřené, to platí pro české i zahraniční e-shopy. Někdy ale zboží, které hledáte mají výhodněji na menším e-shopu nebo je zkrátka tak jedinečné, že ho jinde nemají jen na e-shopu výrobce atp.
V takovém případě se řiďte pravidlem referencí a věnujte chvilku hledáním recenzí. Nespokojení klienti před vámi se již určitě o svoji zkušenost na internetu podělili (buď na profilu větších obchodů ve vyhledávačích nebo i na sociální síti). Řiďte se případným hodnocením e-shopu. To samé se vyplatí třeba i u restaurací, alespoň mně to vždycky spolehlivě fungovalo, ale to teď není aktuální.
Existuje také stránka provozovaná ČOI, Rizikové e-shopy. Na tomto seznamu jsou e-shopy, které neplní své zákonné povinnosti a nedodržují práva spotřebitele. Takže když obchod v tomto seznamu nenajdete jste na dobré cestě, ale ještě to neznamená, že je skutečně bezpečný. Vždycky je lepší strávit chvilku proklepnutím e-shopu z více úhlů pohledu.
Můžete se pozastavit i nad tím, zdali má internetový obchod nějaký certifikát, který mu může zvýšit důvěryhodnost. Typicky v ČR třeba SAOP, APEK.
Pokud jste pořád na pochybách, podívejte se na kontakty a zbystřete, pokud je nemá dostatečné nebo je uvedený kontakt nějak příliš obecný a nekonkrétní. Pak se ještě můžete podívat na držitele domény třeba přes WHO.IS – když chybí informace nebo jsou podezřele stručné či nedávno zadané je to určitý znak, že něco nemusí být v pořádku.
Také obchodní a reklamační podmínky mohou leccos napovědět. Tam, kde jste na nákupu poprvé, byste je měli prostudovat, ale chápu, že na to většina z nás nemá čas ani chuť. Pak se jen nesmíme divit.
Naproti tomu třeba vzhled e-shopu posoudíte opravdu snadno a může být často odrazem toho, jak vážně to jeho provozovatel myslí. Jsou stránky dobře organizované, přehledné, optimalizované pro mobilní zařízení nebo je to grafická hrůza plná nepřehledných informací a gramatických chyb? Samozřejmě není to dogma a můžete najít i poctivého obchodníka se špatným vkusem, ale většinou prostě platí, že koho e-shop dlouhodobě živí, ten se o něj stará.
V neposlední řadě je to samotný obsah a nástroje které spotřebiteli nabízí. Pokud někdo nabízí stejné zboží jako ostatní za nápadně nízkou cenu, je to podezřelé, pokud má navíc jako jediný platební nástroj (platební metodu) pouze platbu předem, je to opět velmi nestandardní. (To byl přesně případ našeho kolegy, který tak toužil po bundě za příjemnou cenu, že ignoroval prakticky všechny varovná znamení). Nakonec, když jste vážně na pochybách, vždycky se ještě můžete pokusit o komunikaci s provozovatelem, pokud reaguje rychle, vstřícně a ochotně, je to dobré znamení. V tomto se trochu spolehněte na vlastní intuici.
Když se vám sejde více varovných signálů bude zkrátka bezpečnější jít o portál dále. Anonymita internetu nahrává podvodnému jednání, ale stejně jako všude platí, že když víte jak na to, tak rizika můžete eliminovat na minimální úroveň.