Tyto cookies umožnují zobrazení, fungování webu a aplikací. Většinou jsou nastavené jako odezva na akce, které jste provedl(a), jako je požadavek služeb týkajících se bezpečnostních nastavení, přihlašování, vyplňování formulářů atp. Webová stránka, nebo aplikace pro posouzení vaší žádosti o úvěr nemůže správně fungovat bez těchto cookies.
Sen je strážcem spánku?
Sny mají za úkol udržet nás v regenerujícím stavu spaní. A i když je to trochu paradoxní, může vám vaše podvědomí někdy, těsně před probuzením, podstrčit vidinu, že už jste vzhůru a myjete si zuby. Chce vás tím přesvědčit, že je vše v pořádku a vy už vstáváte do práce. A pak se vytrhnete z toho krásného snu a pravděpodobně zjistíte, že jste zaspali :-)
Nemějte mu to za zlé, sen je totiž velice složitý duševní mechanismus. Tím, že naše vědomí spí, není snění omezováno naším egem. Podvědomí tak má volnou ruku a plně se oddává kreativní hře s našimi vzpomínkami. Spánek má několik fází: REM spánek ( eye movement) slouží především k regeneraci mozku a nervové soustavy, zatímco NREM (nonREM) – hluboký spánek regeneruje naše tělo. Během standardního 8 hodinového spánku se fáze hlubokého spánku NREM opakuje 4-6x za noc. Na počátku spánku trvá fáze NREM nejdéle a REM fáze bývá nejkratší. S postupem času k ránu se poměr obrací a REM fáze se prodlužuje na úkor nonREM spánku.
Život je odrazem toho, jak spíme a spánek zase toho, jak žijeme.
Mozek celý život nepřetržitě přijímá z okolí vjemy a vzorce chování, a ukládá je jako vzpomínky. A jde mu to moc dobře. Vědomědokážeme vnímat 40 různých podnětů v jednom okamžiku. Naše podvědomí je podstatně výkonnější, dokáže jich pojmout naráz až 2 miliony. Ne všechny vjemy ale uloží a promění ve vzpomínky. Vybírá si jen tynejrelevantnější pro nás, a to na základě námi nastavených filtrů jako např. náš světonázor, naše zaměření mysli – optimistické, nebo pesimistické, či realistické atd. Naštěstí tyto faktory dokážeme ovlivnit. Můžeme naši mysl přesměrovat dle toho, jaký náklad si chceme s sebou v životě nést. Je to jako uzavřený kruh. A co se týče spánkového rytmu - zde stojí za zmínku, jak ovlivňuje váš život fakt, jestli jste skřivan (ranní ptáče)< nebo sova (noční typ). Skřivánkovi se vyplavuje více adrenalinu a je tedy aktivnější a vrchol své tělesné teploty dosahuje přes den dřív než sova. Noční ptáci jsou díky pozdnímu vstávání přes den utlumení a mají větší sklon k depresím a k pití alkoholu a kouření. Skřivani mají zpravidla spokojenější a delší život.
Emoce a podvědomí jsou mocnější než inteligence a logika.
Sen čerpá materiál jak z našich dojmů za posledních 24 hodin, tak z prožitků z naší dávné minulosti, z dětství. Vzpomínky a vjemy ale kombinuje dle zcela jiných zásad, jako náš vědomý rozum. Nepracuje chronologicky ani logicky, nýbrž si je vybírá dle jejich obrazové nebo emocionální podobnosti. Při jejich ukládání a třídění si pomáhá tím, že každé vzpomínce přiřadí navíc aktuální emoci, kterou zrovna prožíváme. Pokud například při večeří s partnerem sledujete televizi, uloží se vám se vzpomínkou na tuto událost emoce, kterou mohl vyvolat sledovaný pořad. To pak ovlivňuje nejenom naše další chování, ale i „tvorbu“ snů. Podvědomí z takto získaného materiálu následně vytváří předpovědi událostí nebo úsudky, které nám podsouvá jako naše názory. A dokáže toho podstatně víc. Například mozek od narození nevidomých lidí, který postrádá obrazové podněty, jim nabízí o to intenzivnější snové halucinace na základě vjemů dalších smyslů jako sluch, hmat, čich a chuť. To si jde jen stěží představit, že jo? Sen bez obrazu… ;)
Jak začneme snít?
Spouštěčem snů mohou být nejrůznější podněty, ať už vnitřní nebo vnější. Ty mohou podráždit naše receptory zvenku a dostat se nám i do snu (chlad, vůně, dotyk), pak jsou tu tělesné popudy (hlad, nutkání k močení, žízeň atp.) a na závěr samozřejmě ty nejdůležitější psychické impulsy (prožitky a emoce, se kterými jsme si přes den, nebo v dávné minulosti neuměli poradit, nebo se s nimi vyrovnat). Tím to ale nekončí. Celý proces „výroby“ snu dále ovlivňuje, neboli „cenzuruje“ naše vědomí svými předsudky a přesvědčeními – to jsou ty filtry. Tohle vše ještě podbarví naše aktuální psychické rozpoložení, tzv. nervové podráždění. Například prožité trauma může vyvolávat noční můry, které si všichni dobře pamatujeme, protože nás zpravidla vzbudí – což je předpoklad zapamatování si snu. Jelikož se uprostřed noci nebudíme po každé REM fázi, nemůžeme si ani pamatovat, že se nám zdál nějaký sen.
A proč vlastně sníme?
Odborníci se nedokáží shodnout na jednom konkrétním důvodu, proč nám to vše naše podvědomí servíruje, když ho vědomí nekontroluje.
Hlavní teorie ale uvádí tyto důvody:
1. Konsolidace nervového systému - sny mohou být jednou z cest, jak se podvědomí vyrovnává s neurózou a emocionálními prožitky v našem životě, které jsme nedokázali úplně vstřebat na vědomé úrovni (hádka, nenaplněná přání, úmrtí blízké osoby, nebo jiné traumatizující zážitky).
2. Instinkt přežití - způsob mozku, jak udržet organismuspřipraven na případnou hrozbu (tzv. reakci bojuj, nebo uteč), důsledkem čeho jsou třeba kopance nebo rány rukou, které utrží občas vedle spící partner . Udržuje tak mozek v neustálé pohotovosti, tím, že mu předkládá k řešení neustále nějaký problém.
3. Projev tvořivé síly. Jistě jste se už někdy vzbudili se skvělým nápadem nebo řešením složitého problému. Je tomu tak proto, že vaše myšlenky a nápady nejsou ve spánku omezované předsudky a logickými filtry levé mozkové hemisféry, která právě tvrdě spí a regeneruje se.
4. Asistent paměti. Jde o proces ukládání a třídění vzpomínek, neboli důležitých informací, které jste se naučili. Zároveň se odfiltrují nepotřebné a nedůležité podněty. Připomeňme si, že podvědomí samo rozhoduje o tom, co je a co není pro „nás“, čili fakticky pro něj, důležité. Filtry, dle kterých toto třídění probíhá, si vytváří na základě toho, jak a co prožíváme a jak na naše prožitky emocionálně reagujeme.
Jak si nezkazit sny…
V první řadě je důležité dodržovat cirkadiánní rytmus spánku – dle takzvaných biologických hodin, kdy je organismus připraven jít spát s přicházející tmou a vstávat s přicházejícím světlem. Proto se doporučuje, jak se blíží čas spánku, postupně utlumovat světla v bytě a také odbourávat modré světlo elektroniky (mobil, TV, počítač), které je přímo nepřítelem spánku, protože potlačuje vyplavení melatoninu, navozujícímu spánek. Kofein v kávě a čaji, nebo čokoládě může vyprchávat z těla klidně i osm hodin a posune vám tak hlubokou fázi spánku třeba k ránu, kdy je už čas snít. Alkohol zase naruší nebo zcela zamezí fázi snění. Prášky na spaní kupodivu spánku moc neprospívají. Jen utlumí činnost mozku, a tím i snění. A ještě jedna věc – abyste usnuli, musí vám klesnout tělesná teplota. V místnosti, kde spíte, by proto mělo být optimálních 18-19 stupňů. Pokud to třeba v létě není možné, pomůže horká koupel. Naženete krev k povrchu těla, odkud snadněji teplo unikne, a vy se tím zchladíte. A nezapomeňte, že vliv na spánek má i vzrušení a rozčilení nebo metabolismus zatěžující jídlo.
Myslete na to, že zdravý spánek by měl trvat 7 až 8 hodin!
Zdroj: S. Freud, Výklad snů; C. G. Jung, Člověk a jeho symboly; Wikipedie