Tyto cookies umožnují zobrazení, fungování webu a aplikací. Většinou jsou nastavené jako odezva na akce, které jste provedl(a), jako je požadavek služeb týkajících se bezpečnostních nastavení, přihlašování, vyplňování formulářů atp. Webová stránka, nebo aplikace pro posouzení vaší žádosti o úvěr nemůže správně fungovat bez těchto cookies.
RECYCLE STORE - Jak se prodává udržitelně
Na redesign, recyklaci a upcycling oblečení, se ve svém obchodě na Letné zaměřila Martina, majitelka obchodu Recycle store. Jak přemýšlí o módě, stylu a zpracování oblečení se dozvíte v našem rozhovoru.
Věnuješ se upcyklované módě, kdy tvoříš vlastní originální oblečení z již používaných, vyřazených kusů. Jak jsi se k této ještě netradiční cestě dostala a co tě přivedlo k tomu mít vlastní obchod?
Vše začalo tím, že jsem prodávala „vintage oblečení“, pořádala vintage markety a shodou náhod jsem časem narazila na prostor, kde jsem si otevřela obchod. V ulici Veverkova na Praze 7. Vintage oblečení jsem vybírala po různých second-handech a snažila se udělat netradiční selekci s mým vlastním rukopisem. Postupně jsem začala oblečení i upravovat, zařídila jsem si i švadlenku a poslední rok jsem k tomu přidala mnou vyrobené háčkované a pletené kousky. Pletené svetry, šály a topy jsou z vlny z druhé ruky, tzn. další level využití, tedy další způsob upcyklace.
Odkud získáváš oblečení, které pak používáš pro vlastní tvorbu? A jakým způsobem je zpracováváš?
Oblečení přešívám z kusů oděvů, které si sama vybírám ve větších nebo menších second-handech. Už je to pár let, co se této oblasti věnuji a myslím, že už mám v oku, které věci fungují a které ne. Dokonce mě vždy můj přítel chválí za to, že při nakupování jsem rychlá a vím, co chci. Ale vidím, že kvalitního zboží v second-handech ubývá. Už je také plní řetězcové, méně kvalitní oblečení. Můj rukopis docela kopíruje i moje osobní, momentální naladění. Myslím, že od různých divočejších úprav nyní směřuji k unikátnosti každé věci, kterou vytvořím. Ale stále mě baví odvážnější styl, který podtrhne osobnost.
Jak se díváš na svět módního průmyslu, zahrnující drahé luxusní značky, i rychlou módu řetězců, prezentujících několik nových kolekcí ročně?
Myslím, že je otázka času, kdy jako spotřebitel tuhle hru a nákupní kolotoč objevíte a uvědomíte si vlastní hodnotu. Tzn., že nechcete být zmítáni „lacinými“ trendy a budete si užívat svůj vlastní vkus a budete nakupovat více vědomě. O tom to totiž podle mě je nejvíce. Značky nebudou vyrábět nekvalitní kvanta oblečení, když je nebude mít kdo kupovat. Takže hlavní úlohou nás samotných je být sebevědomý zákazník, který zná své hodnoty a nakupuje kvalitu nad kvantitou.
Proč se tento obor dostal do bodu, kdy zbytečně likviduje tuny neprodaného oblečení?
To je příliš složitá otázka na to, abych na ni odpověděla pár větami. Podle mě to ukazuje úroveň a náš životní styl. Je to výsledek naší činnosti a přemýšlení společnosti. Bylo by skvělé, kdybychom se už opravdu chtěli věnovat změně a snažili se o posun.
Doporučuješ, aby si lidé doma upcyklovali své vlastní oblečení, které už přestali nosit?
Doporučuji začít věci kombinovat jinak. Uvědomit si, že skvěle se cítíme, když se máme rádi. Že starší tričkoneznamená nižší sebehodnotu. Potom mi přijde nejvíc vhodnéoblečení točit a měnit. Nabízet svému okolí a pak samozřejmě těm šikovnějším, aby vzali věci do svých rukou a něco přetvořili. Nejvíc vhodná jsou trička, kdy vám stačí nůžky a můžete si dle tutoriálu na internetu vytvořit něco víc „chic“. Ale pro švadlenky bych volila přešít nějakou klasickou pánskou košili, nebo si pohrát se starými džíny a zkusit si vytvořit třeba denim patchwork tašku přes rameno.
Jak přemýšlíš nad vlastním šatníkem? Z jakých kousků se skladá? Šiješ si věci i sama pro sebe?
Jelikož se momentálně nacházím na konci druhého těhotenství, tak musím říct, že už mám za sebou období přestylizované avantgardní mladé maminky. Teď jsem v bodu, kdy se snažím mít věci víc unikátní. Baví mě vždy si něco pro sebe vytvořit, ale musím říct, že díky druhému těhotenství i době covidové jsem se naučila mít toho méně, ale zároveň jsou to věci, které v mém srdci mají místo.Takže mám například výrazné hnědé latexové boty, ale zároveň miluji dokola nosit obyčejné černé minišaty a k nim mnou upletený svetr.
Co pro tebe znamená mít vlastní styl?
Jelikož prezentuji můj projekt Recycle store nepřetržitě na Instagramu, vnímám nejen trendy, ale i to, jak se snaží lidi působit na sociálních sítích a jak na mě působí reálně na veřejnosti. Čím dál víc tak nakonec oceňuji, když styl je vlastně součástí osobnosti. Kdy to není jen oblečení, ale i charisma, názor a postoj. Takže vlastně jsem někdy už unavená z přemíry stylingu a mám radost, když potkám někoho, kdo není výrazný, ale jeho úsměv je jako kus šatníku.
Jak vidíš budoucnost obchodu - kam bys to chtěla ještě posunout?
Zajímavá otázka. Chtěla bych si dále vážit té možnosti, že můžu. Že budu matka dvou dětí a mám možnost tvořit a prodávat věci do světa i tady pro české zákazníky. Ráda bych se víc prosadila v zahraničí. Ale to jen z toho důvodu, že bych se chtěla dostat k více zákazníkům, kteří rozumí tomu, co tvořím a líbí se jim to. Obchod bude mít v lednu už 7 let. Potěšilo by mě, kdybych stále dokázala tu českou scénu živit něčím novým jako doposud.
Sleduješ i ostatní české malé značky, které před novou výrobou upřednostňují recyklaci nebo upcyklaci?
Ano, i když spíše ty zahraniční. Obdivuji jejich možnosti a způsoby zpracování. Ale někdy se obávám, že český zákazník ještě stále není připravený za takové věci zaplatit. Upcyklace a recyklace totiž není jen hezká myšlenka, ale je to složitější cesta, která samozřejmě dává smysl.
Děkujeme Martině za poskytnutí rozhovoru.